Tajemství vůní a parfémů aneb Sladký odér petrochemikálií

Je vědecky dokázáno, že vůně a pachy mohou ovlivňovat naši náladu. Stačí pomyslet na upečený jablečný štrúdl, čistě vyprané prádlo nebo naopak na koš plný špinavého oblečení a naše emoce už pracují. A přesně na tuto strunu hrají výrobci kosmetických přípravků a přípravků pro domácnost. Vědí totiž, že přidané vůně a aromata jsou skvělé proto, aby se jejich výrobky zdály lepší, účinnější či zdravější. A pokud jste jako většina lidí, určitě si myslíte, že přidané vůně jsou 100% bezpečné (a to je přesně to, co výrobci chtějí, abyste si mysleli!). Vůně bohužel mohou souviset s celou řadou zdravotních rizik, pojďme se jim tedy podívat na (jedovatý) zoubek.

Historie parfémů - od starověku až po současnost

Vůně a parfémy mají v lidské kultuře dlouhou historii. Jejich použití mělo po celá staletí dvě převládající formy: používaly se buď pro rituální účely (např. ve formě kadidel) nebo pro jakousi „ozdobu“ těla. Pojmenování parfému ve skutečnosti vzniklo z latinského spojení per fumum, což znamená „kouřem“ a odkazuje na výpary pryskyřice, gumy, dřeva, koření a aromatických bylin spálených během náboženských obřadů. V průběhu staletí parfémy sestávaly z přírodních složek v zásadě rostlinných, ale i z živočišných výtažků získaných z pižma. A protože k získání jen jednoho kilogramu éterického oleje byly nutné až tisíce kilogramů rostlinného materiálu, parfémy byly obzvláště drahé a byly k dispozici pouze některým. Až polovina 19. století přinesla změnu. Nástup moderní syntetické chemie významně obohatil portfolio voňavek a umožnil větší tvůrčí svobodu. Parfumérství z počátku fungující jako řemeslo se rázem přeměnilo v silný průmyslový sektor. „Chemie“ se tak stala základem moderní parfumerie: syntetické vůně, tj. vůně, které obsahují přírodní složky v kombinaci se syntetickými látkami nebo jsou zcela vyrobeny ze syntetických látek, jsou obecně vnímány jako silnější, déletrvající, sofistikovanější a levnější než vůně přírodní.

Výhody syntetických vůní

To, že lze přírodní vůně napodobit v laboratoři, přineslo celou řadu výhod – zejména ekonomických a možná i pár ekologických (i když...?). Syntéza vonných látek z levných ropných derivátů je skutečně o mnoho levnější než získávat, extrahovat a čistit přírodní suroviny. Šarže jsou také lépe reprodukovatelné, protože kvalita a cena přírodních surovin je velmi citlivá na změny v zemědělských postupech, přírodních a klimatických podmínkách (sluneční svit, srážky, teplota...), půdě, chorobách... Dodávky přírodních surovin ani zdaleka nejsou pravidelné rok co rok, zvláště pochází-li pouze z jednoho zeměpisného zdroje. Syntetika navíc představuje alternativu k ingrediencím pocházejících z křehkých nebo vyčerpaných ekosystémů. Přesvědčivým příkladem může být třeba santalové dřevo, které má sladkou, kořeněnou vůni a používá se v parfémech, přípravcích pro osobní péči, ale i při hinduistických a buddhistických rituálech a v tradiční čínské medicíně. Jeho nadměrné využívání vedlo ke globálnímu nedostatku a nárůstu tržní ceny santalového dřeva. V důsledku toho bylo Santalum album zařazeno na červený seznam Mezinárodní unie pro ochranu přírody (International Union for Conservation of Nature) jako ohrožený druh a jeho využívání je od té doby přísně pod kontrolou.

Parfemace, perfume, parfum, fragrance, aroma, vůně, příchuť... aneb Jak pojmenovat toxický koktejl?

Ovocné, květinové, zemité, svěží, kořeněné, sexy... Od parfémů po čistící prostředky, přes svíčky, krémy, mýdla, dekorativní kosmetiku, toaletní papíry, prací prášky, osvěžovače vzduchu až po navoněné hračky – vlastně téměř všechno, co slouží k péči o vás nebo o vaši domácnost má nějakou „atraktivní“ vůni.Existuje více než 5000 chemických látek, které se v současnosti používají do těchto „voňavých“ produktů. Ale zpravidla ani jednu z nich nenajdete na etiketě vámi zakoupeného přípravku. Jak je to vůbec možné? Vonné kompozice jsou totiž považovány za obchodní tajemství, a proto jsou chráněny před zveřejněním, a to dokonce i regulačním orgánům. Místo toho se na seznamu složení vyskytuje jedno kouzelné slůvko, a tím je nejčastěji „parfum“ (fragrance). A  jeden „parfum“ může obsahovat kombinaci až 300 chemických látek s různými zdravotními riziky. A že ta rizika nemusí být zrovna malá!

S expozicí vonným látkám je spojena celá řada zdravotních potíží: nejčastěji jsou zmiňovány kožní, respirační, neurologické a systémové patologie. Vonné látky jsou trvale prezentovány jako první (případně druhá) nejčastější příčina alergické kontaktní dermatitidy. Zhoršují ekzémy i astma, mohou způsobovat migrény... Většina vonných látek patří minimálně do jedné ze tří skupin: ftaláty, syntetická pižma a/nebo senzibilizující látky (látky, které mohou při styku vyvolat přecitlivělost). Už z názvů skupin můžeme vytušit, že se jedná vyloženě o „chuťovky“, na které se podíváme trochu podrobněji.

Ftaláty jsou poměrně různorodou skupinou látek, která se nejčastěji používá ke změkčování plastů. Můžete se tak s nimi setkat v podobě plastových sáčků, PET lahví, v různých obalových materiálech pro potraviny, hračkách či PVC podlahách. A jelikož ftaláty nejsou v plastech pevně vázány, mohou se uvolňovat. V kosmetice se pak nejčastěji používají k pomalému uvolňování vůně a také k tomu, aby aroma déle vydrželo. Zdravotní rizika se podle druhu ftalátu liší - některé jsou neurotoxické či reprotoxické (narušují reprodukční orgány, poškozují spermie), jiné zase poškozují endokrinní systém (hormonální rovnováhu), nebo zhoršují imunitu, jsou zodpovědné za řídnutím kostí a/nebo ohrožují funkce ledvin a jater. Dětské rychle se vyvíjející organismy jsou navíc citlivější než organismy dospělých. Expozice ftalátům je bohužel spojována se zhoršenou maskulinitou a feminizací u chlapců.

Syntetická pižma jsou další skupinou spojenou s celou řadou zdravotních rizik. Nejen že jsou endokrinními disruptory, ale mohou být i karcinogenní (nejčastěji spojovány s nádory prsu), mají genotoxické účinky a navíc umocňují účinky dalších genotoxických látek (synergický efekt). V játrech mohou blokovat efluxní transportéry, což může vést k hromadění toxických látek a poškození orgánů. Akumulují se  v tukových tkáních a mohou pronikat též do mateřského mléka. Nejen „kontaminované“ mateřské mléko, ale též prenatální expozice některým chemikáliím (obsaženým zejména v parfémech) mohou být zodpovědné za poruchy autistického spektra u dětí. O jejich akumulaci v životním prostředí ani nemluvě (viz Ekologická katastrofa).

Senzibilizující látky jsou látky, které při vdechování, požití nebo při styku s kůží mohou vyvolat přecitlivělost, takže další expozice těmto látkám přinese nepříznivé zdravotní účinky – může se jednat např. o dýchací potíže, alergie, ekzémy... Zde je potřeba upozornit také na to, že alergenní potenciál dané látky nezávisí na tom, zda je substance syntetická nebo přírodního původu. Rozhodující je zejména její chemická struktura, koncentrace, čistota a interakce s jinými sloučeninami. Alergické reakce se často vyskytují i při expozici přírodním esenciálním olejům. Nejčastěji uváděnými vonnými alergeny jsou limonen a linalool – samy o sobě vzácně senzibilizující, ale jejich oxidační produkty jsou silnými alergeny (viz Co na to legislativa?). Navíc kombinovaná expozice různým alergenním vonným látkám může vést ke značnému riziku, i když jednotlivé vonné komponenty mají pouze nízký alergenní potenciál.

Nechci vás zahlcovat obrovským seznamem chemikálií používaných ve „voňavých“ koktejlech.Většinu názvů stejně všichni ihned po přečtení zapomeneme, nicméně alespoň pár pro úplnost. Ve voňavých produktech se používají často a už jejich názvy nám můžou napovědět, že mají karcinogenní a/nebo toxické účinky: styren, benzaldehyd, benzyl acetát, ethyl acetát, methylen chlorid, acetaldehyd, benzofenon, formaldehyd, methanol, 1,4-dioxan... Tak co, ještě se vám z vašeho parfému nezačal zvedat žaludek?

Co na to legislativa?

Zdravotní rizika syntetických vůní a parfémů se zdají hrozivá, jak to, že jejich použití v kosmetice nebo přípravcích do domácnosti není nějak ošetřeno zákonem? Současné zákony neposkytují Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administartion, FDA) oprávnění požadovat zveřejnění vonných přísad. V USA jsou společnosti povinny uvádět na etiketě jednotlivé složky, z nichž jsou ale obvykle vyloučeny vonné komponenty jako již zmiňované obchodní tajemství. IFRA (Interational Fragnance Association) a RIFM (Research Institute for Fragrance Materials) vyvíjejí a stanovují DOBROVOLNÉ standardy pro chemikálie použité jako vonné složky produktů. USA, Kanada a Evropa se spoléhají na IFRA a RIFM při identifikaci ingrediencí pro použití v parfémech. Jednoduše řečeno – „vonný“ průmysl je v podstatě samoregulační a pokyny od IFRA nebo RIFM ohledně zdravotních rizik některých chemikálií může vzít v potaz. Ale taky nemusí! Navíc je potřeba upozornit na to, že co dělá IFRA a RIFM je určitě chválihodné, nicméně existuje celá řada chemikálií, které jsou potenciálně nebezpečné, ale neexistují pro ně žádné zveřejněné bezpečností recenze nebo IFRA standardy. Zkrátka a dobře – bezpečnostní normy pro používání vůní a parfémů jsou zoufale nedostatečné.

Chabou útěchou může být alespoň to, že Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (Scientific Committee on Consumer Safety, SCCS) vydal stanovisko, ve kterém uvádí 26 vonných látek (později doplněno ještě o další 2 látky), jež jsou dobře známé jako kontaktní alergeny. Nicméně v době vydání nebylo k dispozici dostatek vědeckých údajů, které by umožňovaly stanovení vztahů mezi dávkou a odpovědí a/nebo stanovení prahových hodnot pro tyto alergeny. Pragmaticky byly proto stanoveny limity 0,01 a 0,001% pro produkty, které se oplachují, resp. neoplachují. Při překročení těchto koncentrací musí být látky uvedeny v seznamu složení.

26 potenciálně alergenních vonných chemikálií:

Ekologická katastrofa

Kromě již zmiňovaných ekologických dopadů výroby parfémů, které vedly k ohrožení několika rostlinných a živočišných druhů (včetně ilegální sklizně či obchodu), je nutné zmínit ještě další dopad rozmachu „vonného“ průmyslu a s tím i související zdravotních problémy u lidí a zvířat. V posledních letech je totiž sledována akumulace vonných sloučenin v životním prostředí a v divokých zvířatech.

Bylo prokázáno, že tyto sloučeniny se akumulují ve volné přírodě a fungují též jako sekundární zdroj expozice pro lidi (kromě přímé expozice po aplikaci). Sedm vonných alergenů bylo detekováno v odpadních vodách ze dvou čistíren odpadních vod ve Španělsku (z nichž čtyři ve vypouštěných vodách po dvou úpravách!!!). Galaxolid a Tonalid jsou syntetická pižma a bohužel také dvě nejběžnější vonné přísady nalezené v rybách z řek a jezer v USA (Chicago, Illinois; Dallas, Texas; Orlando, Florida; Phoenix, Arizona; West Chester, Pensylvánie) a v Německu. Tato syntetická pižma, ale i další vonné látky byly nalezeny v žížalách ze zemědělské půdy, dále i v mořských savcích a ve žralocích z japonských pobřežních vod, v chovných pstruzích v Dánsku a také v menší míře v odlehlých švýcarských jezerech.

Je až neuvěřitelné, jakou oklikou se k nám mohou vrátit naše voňavky a kosmetické přípravky!

A co v případě, že nejste schopni se úplně vzdát jakékoli vůně?

Bezpečnějším řešením může být použití esenciálních olejů. Získávají se destilací čistě rostlinného materiálu s vodou nebo vodní párou či lisováním citrusových šlupek. V čistých esenciálních olejích nenajdete žádnou syntetickou příměs. Ale i v jejich případě je dobré být obezřetný. Esenciální oleje také mohou způsobovat alergie či podráždění pokožky, některé jsou fotosenzitivní. Před použitím je vždy nutné esenciální olej správně naředit a vyzkoušet nejprve na malém kousku kůže, zda vás nedráždí. I když vůně esenciálních olejů nemá tak dlouhodobý účinek (v porovnání se syntetickou parfemací), jejich aromaterapeutické využití je opravdu široké a určitě stojí za zkoušku.

Povzdechnutí na závěr

Je politováníhodné a hlavně alarmující, že povědomí o hrozbách vonných látek je velmi nízké, téměř nulové. Lidé podvedeni agresivní reklamou vedení chutí k zlepšení estetické přitažlivosti se vystavují různým hrozbám v podobě potenciálně toxických látek. Syntetické parfemace jsou spojeny s celou řadou zdravotních rizik a vyhýbání se jim je pravděpodobně změna číslo 1, kterou můžete udělat, abyste snížili expozici sebe i svých blízkých „navoněných“ chemikáliím. Je třeba si uvědomit, že to není jen o vás. Váš parfém ovlivňuje i kohokoli, kdo vás cítí – partner, děti, kolegové, přátelé i spolucestující v MHD. Čichání vonných látek doma i ve veřejných prostorách může být bez nadsázky přirovnáváno k pasivnímu kouření. Syntetické parfemace se řadí mezi produkty petrochemického průmyslu a kromě vonného efektu nemají vlastně žádný jiný přínos. Jsou jako vlci v rouše beránčím – jedná se o krátkodobá estetická řešení s dlouhodobými zdravotními riziky, která za to rozhodně nestojí.

                                                                                                                                                      .

Poznámka pod čarou: Všechny kosmetické přípravky uváděné na trh EU jsou v souladu se zákonem č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1223/2009 o kosmetických přípravcích, zhodnoceny jako bezpečné. To znamená, že všechny složky přípravku jsou buď zdravotně nezávadné, nebo u „rizikových přísad“ s potenciálně toxickými účinky jsou stanoveny hranice bezpečnosti, které musí být splněny. Složka „parfum“ (fragrance) z hlediska zdravotní nezávadnosti jejího složení ovšem není kontrolována vůbec z důvodu obchodního tajemství.

Autorem článku je Mgr. Tereza Feglarová, Ph.D.
Tereza je profesí vědkyně. Vždy byla velmi zvědavá a fascinovaná chemickými procesy odehrávajícími se v živých organismech a přírodě celkově. Logickou cestou tak pro ni bylo studium biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během doktorátu a po jeho dokončení se věnovala výzkumu solidních nádorů a vývoji nových protinádorových léčiv. V současnosti pracuje v nově vznikajícím Oddělení moderní imunoterapie v Ústavu hematologie a krevní transfuze. Čím více studuje vliv různých faktorů na lidské zdraví, tím více ji zajímá složení kosmetických přípravků, výživových doplňků a stravy celkově.

Zdroje:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31419369/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30415634/

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0306987716308623

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5044959/#!po=44.2308

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28683407/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30904429/

http://www.safecosmetics.org/get-the-facts/chemicals-of-concern/fragrance/

https://www.fda.gov/cosmetics/cosmetic-ingredients/fragrances-cosmetics

https://ifrafragrance.org/initiatives/transparency/ifra-transparency-list

https://ec.europa.eu/health/scientific_committees/opinions_layman/perfume-allergies/en/l-3/1-introduction.htm#0p0

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28438819/