Jak vybrat přírodní opalovací krém: průvodce SPF, UV filtry a ochranou pokožky

Slunce je důležité pro tvorbu vitaminu D, psychickou pohodu i přirozené nastavení biologických rytmů. Zároveň ale ultrafialové (UV) záření při nadměrné expozici přispívá ke spálení pokožky, pigmentovým skvrnám, předčasnému stárnutí kůže a zvyšuje riziko kožních nádorů.

Základem ochrany před sluncem není jen opalovací krém, ale také stín, vhodné oblečení, pokrývka hlavy a rozumný pobyt na slunci. Pokud však víme, že budeme venku delší dobu, kvalitní SPF je důležitou součástí ochrany pokožky.

Jak ale vybrat přírodní opalovací krém? Na trhu najdete opalovací přípravky s chemickými i minerálními UV filtry. Obě skupiny mohou poskytovat účinnou ochranu, pokud jsou správně formulované a používané. My dáváme přednost minerálním filtrům, zejména non-nano oxidu zinečnatému, protože jde o jednoduché, dobře prozkoumané a širokospektrální řešení. Ne proto, že by každý jiný filtr byl automaticky špatný, ale proto, že nám tato cesta připadá čitelná, funkční a v mnoha ohledech konzervativnější. V tomto článku si vysvětlíme, jak funguje SPF, jaký je rozdíl mezi chemickými a minerálními filtry a na co se při výběru opalovacího krému zaměřit.

Obsah článku

Klikněte na část, která vás zajímá, nebo si projděte celý článek postupně.

Jak vybrat přírodní opalovací krém
UV záření a jeho vliv na pokožku
Jak funguje SPF a opalovací krém a co znamená SPF faktor
Minerální a chemické UV filtry: jak fungují
Chemické UV filtry
Minerální UV filtry
Nano vs non-nano minerální SPF: rozdíl a bezpečnost
Neviditelný zinek: znamená to toéž co nano?
Nejčastější nevýhody minerálních SPF
Fungují přírodní (minerální) SPF stejně jako konvenční opalovací krémy?
Jak správně používat SPF: množství a aplikace během dne
Mýty o opalování a SPF: co je pravda

Jak vybrat přírodní opalovací krém

 Pokud nechcete studovat složení desítek opalovacích krémů, zaměřte se při výběru na několik základních bodů:

Ve zkratce: Při výběru přírodního opalovacího krému sledujte zejména typ UV filtru, širokospektrální UVA a UVB ochranu, hodnotu SPF, typ pokožky, voděodolnost a komfort při používání. Z našeho pohledu představuje nejzajímavější volbu non-nano oxid zinečnatý, který nabízí velmi dobré pokrytí UVA i UVB záření a zároveň zapadá do filozofie jednoduchého a čitelného složení.

Rovnou hupnout pro nejprodávanější non toxic opalovací krémy Wooden Spoon s 15% slevou:

Výše uvedená doporučení mohou výběr opalovacího krému výrazně usnadnit. Pokud vás ale zajímá, proč je důležitá ochrana před UVA zářením, jak funguje SPF, jaký je rozdíl mezi minerálními a chemickými UV filtry nebo proč dáváme přednost non-nano oxidu zinečnatému, pojďme se na jednotlivá témata podívat podrobněji.

UV záření a jeho vliv na pokožku

Sluneční záření tvoří více typů paprsků, ale pro pokožku jsou nejdůležitější UVA a UVB.

UVB záření působí hlavně v povrchových vrstvách kůže a nejčastěji je spojeno se spálením – zarudnutím, pálením nebo puchýři. Jeho síla se mění podle denní doby, ročního období i nadmořské výšky, přičemž nejsilnější bývá kolem poledne v létě. Zároveň je ale důležité pro tvorbu vitaminu D. To ale neznamená, že bychom se kvůli vitaminu D měli cíleně pálit. Spálení je známkou toho, že pokožka dostala vyšší dávku UV záření, než zvládla bezpečně zpracovat.

UVA záření má delší vlnovou délku a proniká hlouběji do pokožky. Nepůsobí okamžité zarudnutí, ale může přispívat k oxidačnímu stresu, ztrátě elasticity, pigmentovým skvrnám a předčasnému stárnutí. Je přítomné stabilně během dne, prochází mraky i sklem. Proto má ochrana před UVA smysl nejen na dovolené u moře, ale i při běžném pobytu venku.

UVC záření je za běžných podmínek pohlceno atmosférou a na zemský povrch se běžně nedostává. Proto se u opalovacích krémů zaměřujeme především na ochranu před UVA a UVB zářením.

Kůže má ale i vlastní obranné i adaptační mechanismy. Vytváří melanin, tedy pigment, který pomáhá část UV záření absorbovat, a při postupném vystavování slunci může zesilovat i rohovou vrstvu. Zároveň spouští opravné a antioxidační procesy.

UV záření ale v kůži nespouští jen obranné reakce. UVB záření je důležité také pro tvorbu vitaminu D: působením UVB se z látky přirozeně přítomné v kůži vytváří jeho prekurzor, který se následně dále upravuje v játrech a ledvinách.

Kapacita pokožky ale není neomezená. Pokud je UV záření příliš mnoho, může docházet k poškození DNA, zánětlivé reakci, oslabení kožní bariéry a dlouhodobým změnám v hlubších strukturách kůže. Krátkodobě to vidíme jako spálení. Dlouhodobě jako vrásky, pigmentace, hrubší texturu, ztrátu pružnosti a vyšší riziko kožních nádorů.

Proto má smysl chránit pokožku dřív, než začne červenat.

Jak funguje SPF opalovací krém a co znamená SPF faktor

Opalovací krém by nikdy neměl být jedinou formou ochrany před sluncem. Neměl by vytvářet pocit, že s jeho použitím můžeme trávit neomezeně dlouhou dobu na ostrém slunci, zejména v době, kdy je UV záření nejsilnější.

Nejlépe funguje kombinace více přístupů: pobyt ve stínu, vzdušné a krycí oblečení, pokrývka hlavy a sluneční brýle, omezení pobytu na poledním slunci, postupná adaptace na slunce, pestrá strava bohatá na antioxidanty a SPF na odkrytá místa. Opalovací krém je v tomto systému praktický nástroj – zejména při delším pobytu venku, na dovolené, horách, při sportu nebo u dětí, které tráví venku více času.

SPF (Sun Protection Factor) je označení ochranného faktoru proti slunečnímu záření. Udává se u opalovacích přípravků a vztahuje se především k ochraně před UVB zářením, tedy složkou UV, která nejvíce souvisí se spálením kůže.

Číslo SPF vyjadřuje, kolikrát vyšší dávku UVB záření je potřeba k vyvolání zarudnutí chráněné kůže oproti nechráněné. Například SPF 30 znamená, že při ideálních podmínkách by kůže měla odolat přibližně třicetinásobné dávce UVB záření než pokožka bez ochrany. V praxi ale vstupuje do hry řada faktorů – intenzita slunce během dne, fototyp, množství naneseného krému, pocení, koupání nebo otírání i nerovnoměrná aplikace.

Rozdíly mezi jednotlivými hodnotami SPF nejsou lineární. SPF 15 zachytí přibližně 93 % UVB záření, SPF 30 asi 97 % a SPF 50 kolem 98 %. Vyšší SPF tedy ochranu zvyšuje, ale žádný opalovací krém nedokáže UV záření zcela zablokovat. Navíc testování SPF probíhá v laboratorních podmínkách s poměrně velkým množstvím produktu, které většina lidí v běžném použití nedodržuje, což reálnou ochranu snižuje.

Minerální a chemické UV filtry: jak fungují

UV filtry jsou složky opalovacích krémů, které snižují množství UV záření pronikajícího do pokožky. Nejde ale jen o samotné filtry – výslednou ochranu ovlivňuje celá receptura, tedy jejich rovnoměrné rozložení, stabilita, textura, odolnost vůči vodě a potu i schopnost vytvořit souvislou ochrannou vrstvu na kůži.

Skutečnou hodnotu SPF ani UVA ochrany proto nelze spolehlivě určit jen podle složení. Ochrana se vždy testuje na hotovém produktu.

UV filtry se dělí na dvě hlavní skupiny: chemické (organické) a minerální (anorganické). Zjednodušeně se říká, že chemické UV záření pohlcují, zatímco minerální ho odrážejí, ve skutečnosti je ale jejich působení komplexnější.

Chemické UV filtry

Chemické, přesněji organické, UV filtry jsou látky, které pohlcují energii UV záření  a následně ji uvolňují v jiné, méně škodlivé formě — nejčastěji jako teplo. Nejde o zahřívání pokožky v běžném smyslu. Jde o mikroskopický proces na úrovni molekul, který pomáhá snížit množství UV energie dopadající na kožní buňky.

Jednotlivé organické filtry chrání v různých částech UV spektra. Proto opalovací přípravky často kombinují více filtrů najednou, aby výsledná receptura pokryla co nejširší část UVA i UVB záření a zároveň byla stabilní. Mezi běžně používané filtry patří např. oxybenzone, octinoxate, octocrylene, avobenzone, homosalate nebo octisalate. V evropských formulacích se používají také modernější filtry, například Tinosorb nebo Mexoryl, které pomáhají zajistit širokospektrální a stabilní ochranu.

Velkou výhodou chemických filtrů je kosmetický komfort a elegance. V receptuře se obvykle lépe rozpouštějí, a proto se produkty snadno roztírají, nezanechávají bílý film, na pleti často působí „lehce“ a lépe se kombinují s make-upem.

Zároveň se u vybraných chemických filtrů v posledních letech řeší řada otázek: 

1. Systémová absorpce

Ta je jedním z hlavních témat. Klinické studie ukázaly, že vybrané chemické UV filtry se po opakované aplikaci mohou dostávat přes kůži až do krevního oběhu v měřitelných koncentracích (např. avobenzone, oxybenzone, octocrylene, homosalate, octisalate nebo octinoxate). U některých organických UV filtrů nebo jejich metabolitů byly v jiných studiích popsány také nálezy v dalších biologických vzorcích, jako je moč, mateřské mléko nebo plodová voda. Nejčastěji se v této souvislosti sledují zejména benzofenonové filtry, například oxybenzone neboli benzophenone-3. Samotná detekce těchto látek v těle ale není důkazem škodlivosti. Ukazuje spíše na to, že nemusí zůstávat výhradně na povrchu pokožky, a proto je vhodné dál sledovat jejich dlouhodobou bezpečnost, zejména při častém používání na velké ploše těla, v těhotenství, při kojení, u dětí a citlivějších osob.

2. Endokrinní aktivita

Další diskutovanou oblastí je možná endokrinní aktivita, tedy schopnost látky ovlivňovat hormonální procesy. Tato otázka se netýká všech organických filtrů stejně; v odborných hodnoceních a studiích se objevuje hlavně u vybraných látek (např. oxybenzone neboli benzophenone-3, octinoxate, homosalate, octocrylene nebo dříve používaný 4-MBC neboli enzacamene). Výsledky se liší podle konkrétní látky, dávky, typu testování i reálné expozice člověka. U některých z těchto látek se postupně zpřesňuje i regulace. Příklady oxybenzonu a 4-MBC ukazují, že hodnocení jednotlivých filtrů se může v čase měnit. Z pohledu předběžné opatrnosti je pro nás důležité, že se u části filtrů tato témata v odborné literatuře opakovaně řeší.

3. Individuální snášenlivost

Třetí oblastí je také individuální snášenlivost. U citlivějších lidí mohou organické filtry souviset se štípáním očí, pálením, podrážděním nebo kontaktní alergií (častěji se v této souvislosti zmiňuje např. oxybenzone, octocrylene, avobenzone nebo cinnamáty, mezi které patří octinoxate). Pro mnoho lidí jsou dobře snesitelné, ale u velmi citlivé pleti může být minerální SPF komfortnější volbou.

4. Dopad na životní prostředí

U některých chemických filtrů (zejména oxybenzonu a octinoxatu) se zkoumá jejich vliv na vodní organismy, korály a mořské ekosystémy. Některé destinace proto jejich používání omezily. Stav korálů samozřejmě neovlivňují pouze opalovací krémy — významnou roli hraje také oteplování oceánů, znečištění, odpadní vody a další faktory. Přesto je environmentální osud UV filtrů jedním z důvodů, proč dává smysl o výběru SPF přemýšlet komplexněji.

Probíhající studie a změny regulace podle nás ukazují dvě věci zároveň: systém hodnocení bezpečnosti funguje a snaží se spotřebitele chránit, ale poznání se zároveň vyvíjí v čase. U části organických filtrů tak zatím neznáme všechny dlouhodobé odpovědi. Pro náš přístup je to důvod volit už dnes přípravky, které nevzbuzují tolik otázek kolem systémové absorpce, možného hormonálního působení, snášenlivosti nebo dopadu na vodní prostředí. Proto dáváme přednost dobře formulovaným minerálním SPF, zejména s oxidem zinečnatým.

Minerální UV filtry

Minerální filtry jsou nerozpustné pevné částice, které v opalovacím krému pomáhají vytvořit ochrannou vrstvu na povrchu pokožky. Nejčastěji se používají dvě látky: oxid zinečnatý, ve složení jako zinc oxide, a oxid titaničitý, tedy titanium dioxide.

Minerální částice UV záření odrážejí, rozptylují a částečně absorbují. Jejich účinnost tedy nestojí jen na představě „malých zrcátek“. Důležitá je velikost částic, jejich rozptýlení v receptuře, povrchová úprava a celková kvalita formulace.

Oxid zinečnatý je ceněný pro velmi dobré širokospektrální pokrytí. Chrání v UVB oblasti, tedy proti spálení, ale zároveň dobře pokrývá i UVA oblast, která souvisí s fotostárnutím, pigmentacemi a dlouhodobým poškozením kůže. Dává smysl u produktů, kde nechceme řešit jen okamžité zarudnutí, ale i dlouhodobou ochranu kůže.

Oxid titaničitý také patří mezi povolené minerální UV filtry. Velmi dobře chrání zejména v UVB a kratší UVA oblasti, proto se často používá samostatně nebo v kombinaci s dalšími filtry. Oproti oxidu zinečnatému se u něj ale častěji řeší fotokatalytická aktivita.
Fotokatalytická aktivita znamená, že částice mohou při kontaktu s UV zářením podporovat vznik reaktivních forem kyslíku. Ty jsou spojované s oxidačním stresem — tedy procesem, který nechceme v pokožce zbytečně podporovat. V kvalitních kosmetických formulacích se toto riziko snižuje vhodnou volbou formy oxidu titaničitého, velikosti částic a celkovým zpracováním receptury.

V posledních letech se kolem oxidu titaničitého vede také odborná debata, kterou je potřeba zasadit do správného kontextu. U této látky záleží na konkrétní formě, velikosti částic, povrchové úpravě a způsobu použití. Jinak se hodnotí krém nanesený na neporušenou pokožku, jinak potravinářské použití nebo orální kosmetika a jinak spreje či pudry, u kterých může dojít k vdechnutí jemných částic.

Nejvíce opatrnosti se týká právě orální a inhalační expozice. V EU byl oxid titaničitý jako potravinářské barvivo E171 zakázán, protože nebylo možné dostatečně vyloučit obavy z genotoxicity. U sprejových a pudrových forem se zase řeší možnost vdechnutí částic. U malých dětí navíc dává smysl myslet i na nechtěné olíznutí krému — například z rukou nebo okolí úst. Nejde o totéž jako potravinářské použití, ale připomíná to, že opalovací krém není určený k požívání bez ohledu na použitý UV filtr.

To neznamená, že každý krém s oxidem titaničitým je automaticky problematický. Z pohledu naší filozofie ale preferujeme oxid zinečnatý: nabízí velmi dobré širokospektrální pokrytí a lépe odpovídá našemu důrazu na jednoduché, čitelné a šetrně formulované složení.

Nano vs non-nano minerální SPF: rozdíl a bezpečnost

U minerálních SPF záleží také na velikosti částic. Oxid zinečnatý i oxid titaničitý mohou být použity v nano nebo non-nano formě. V kosmetice se jako nanomateriály označují velmi malé částice, přibližně v rozmezí 1–100 nanometrů. Pokud kosmetický produkt v EU obsahuje nanomateriál, musí být ve složení označen slovem [nano], například Zinc Oxide [nano] nebo Titanium Dioxide [nano].

Nanočástice se v minerálních SPF používají hlavně kvůli kosmetickému komfortu. Menší částice méně viditelně rozptylují světlo, a proto krém obvykle méně bělí. Minerální SPF pak může působit transparentněji, lehčeji a elegantněji než klasické non-nano formulace.

Z pohledu předběžné opatrnosti ale u nanočástic vnímáme několik konkrétních otázek. Nanočástice se nechovají vždy stejně jako větší částice stejné látky. Díky velmi malému rozměru mají větší aktivní povrch vzhledem ke své hmotnosti, a tím mohou mít jiné fyzikálně-chemické vlastnosti.

První téma je jejich průnik přes kůži. U zdravé neporušené pokožky dostupná data obecně ukazují, že nanočástice oxidu zinečnatého a oxidu titaničitého zůstávají převážně na povrchu kůže a nepronikají významně do živých vrstev pokožky. To je důležité a férové říct. Otázky ale zůstávají u dlouhodobého používání, velmi časté aplikace, poškozené kožní bariéry, podrážděné nebo dětské pokožky.

Druhé a nejvýraznější téma je vdechnutí. U krému, který rozetřeme na pokožku, je situace jiná než u spreje nebo pudru. Pokud se nanočástice dostanou do vzduchu a člověk je může vdechnout, řeší se jejich možné působení v plicích. Právě proto regulační orgány posuzují inhalační produkty přísněji a u některých nano forem upozorňují, že nejsou vhodné pro použití ve sprejích nebo produktech, kde by mohlo dojít k vdechnutí částic.

Třetí oblastí je životní prostředí. Po koupání nebo sprchování se UV filtry mohou dostávat do vody. U nanočástic se zkoumá jejich chování ve vodních ekosystémech: zda se shlukují, rozpouštějí, uvolňují ionty, usazují v sedimentech nebo působí na řasy, plankton, korály a další vodní organismy. Výsledky studií nejsou jednoduché, protože hodně záleží na typu částice, povrchové úpravě, koncentraci, slanosti vody a dalších podmínkách. Přesto je environmentální osud nano minerálních filtrů jedním z témat, která se v odborné literatuře řeší.

Neznamená to, že nano forma v opalovacím krému je automaticky nebezpečná. Některé nano formy jsou v kosmetice povolené a pro použití na zdravé kůži byly za určitých podmínek posouzené jako bezpečné. My ale volíme přísnější cestu. Když existuje účinný minerální SPF s non-nano oxidem zinečnatým, který dobře chrání a je příjemný na používání, dává nám větší smysl.

Neviditelný zinek: znamená to totéž co nano?

„Neviditelný zinek“ není přesný odborný termín, ale spíše marketingové označení pro oxid zinečnatý, který je v receptuře zpracovaný tak, aby byl na pokožce co nejméně viditelný.

Neviditelný automaticky neznamená nano. Méně viditelného efektu lze dosáhnout různými způsoby: lepším rozptýlením částic v receptuře, jejich povrchovou úpravou, vhodně zvolenou texturou, lehčími emolienty nebo jemným tónováním. Nano forma je jen jedna z možností, jak bělení snížit, ale není jediná. Je ale dobré vědět, že určitému stupni bělení se u minerálních filtrů nelze úplně vyhnout — zvlášť pokud jde o non-nano oxid zinečnatý a vyšší SPF. Cílem moderních formulací je tento efekt co nejvíce minimalizovat, ne popřít fyzikální vlastnosti minerálních částic.

Nejčastější nevýhody minerálních SPF

Minerální SPF bývají častou volbou pro citlivou pleť, děti nebo pro ty, kdo chtějí jednodušší a čitelnější složení. Mohou ale mít několik kosmetických nevýhod: hůř se roztírají, mohou zanechávat bílý film, působit hutněji, mastněji nebo naopak na některých typech pleti sušeji, „svíravěji“.

Důvod je jednoduchý. Minerální filtry nejsou rozpustné ve vodě ani v oleji — v krému jsou přítomné jako drobné pevné částice. Aby produkt dobře chránil, musí jich obsahovat dostatečné množství a musí být v receptuře rovnoměrně rozptýlené. Právě vyšší obsah těchto částic může způsobovat bílý film, hutnější texturu nebo horší roztíratelnost.

Moderní minerální SPF se ale výrazně posunula. Kvalitní formulace dnes pracují s lepším rozptýlením částic, vhodnou kombinací olejové a vodní fáze, hydratačními a zvláčňujícími složkami, případně jemným tónováním. Díky tomu může být minerální opalovací krém mnohem příjemnější, méně viditelný a vhodný i pro každodenní používání.

Proto se vyplatí vybírat minerální SPF nejen podle použitého filtru, ale i podle typu pokožky a celkové formulace. Právě ta rozhoduje o tom, zda bude krém působit hutně a bíle, nebo lehce, komfortně a přirozeně.

Fungují přírodní (minerální) SPF stejně jako konvenční opalovací krémy?

Když se mluví o „přírodních opalovacích krémech“, většinou se tím myslí minerální SPF — tedy produkty, které jako UV filtr používají oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý. Přesnější označení je proto spíš minerální opalovací krém než přírodní SPF.

Rozhodující je testovaná hodnota SPF, širokospektrální ochrana, použitý UV filtr a kvalita celé formulace. Zákazník sice z obalu nepozná všechny detaily receptury, může ale sledovat několik praktických vodítek: jasně uvedené SPF, UVA ochranu, typ použitého filtru, voděodolnost, určení pro konkrétní typ pleti a případné certifikace nebo testování.

Dobře zvolené SPF by mělo jít nanést v dostatečném množství, rovnoměrně se roztírat, dobře na pleti držet a být natolik příjemné, aby ho člověk používal pravidelně. Kvalitní minerální SPF proto může chránit stejně spolehlivě jako konvenční opalovací krém. Nejlepší opalovací krém je totiž ten, který opravdu používáme.

Jak správně používat SPF: množství a aplikace během dne

U opalovacího krému nezáleží jen na tom, jaký produkt si vybereme, ale také na tom, jak ho používáme. I kvalitní SPF může chránit méně, než očekáváme, pokud ho naneseme příliš málo, nerovnoměrně nebo ho během delšího pobytu venku neobnovíme.

Množství je přitom jeden z nejčastějších důvodů, proč v praxi nedosáhneme ochrany uvedené na obalu. Hodnota SPF se testuje při vrstvě 2 mg produktu na 1 cm² pokožky. V běžném používání ale lidé často nanesou menší množství, a reálná ochrana se tím snižuje.

Pro jednodušší představu se u obličeje často používá takzvanépravidlo dvou prstů. Znamená to nanést dva proužky krému po celé délce ukazováčku a prostředníčku — toto množství se bere jako orientační dávka pro obličej a krk. Nemusí jít o dokonale přesné měření, spíš o praktickou pomůcku, která připomíná, že SPF většinou potřebujeme více, než bychom intuitivně použili.

Na celé tělo dospělého člověka se orientačně uvádí množství zhruba jedné malé skleničky nebo panáku, tedy asi 30 ml. Konkrétní množství se samozřejmě liší podle výšky postavy, plochy odkryté pokožky i typu produktu.

Při delším pobytu venku dává smysl SPF během dne obnovovat zhruba každé dvě hodiny. Častěji tehdy, když se koupeme, potíme, sportujeme nebo se otíráme ručníkem. Voděodolnost neznamená, že krém vydrží celý den — znamená jen, že si po určitou dobu udržuje část ochrany i při kontaktu s vodou nebo potem.

Jednoduše řečeno: SPF je dobré nanést štědře, rovnoměrně a při delším pobytu venku se k němu během dne vracet. Ne jako k povinnosti navíc, ale jako k přirozené součásti péče o pokožku na slunci.

Mýty o opalování a SPF: co je pravda

Shrnutí: jak přistupujeme k SPF a ochraně před sluncem

Slunce potřebujeme. Není důvod se ho bát. Je ale dobré mu rozumět.

UV záření má v rozumné míře své místo — podílí se například na tvorbě vitaminu D a přirozeném nastavení biologických rytmů. Při nadměrném vystavení ji poškozuje. Proto dává smysl chránit se chytře: nejen opalovacím krémem, ale celým přístupem ke slunci.

Chemické i minerální opalovací krémy mohou poskytovat účinnou ochranu. My ale dáváme přednost krémům s minerálním SPF a non-nano oxidem zinečnatým. Ne proto, že bychom chtěli tvrdit, že každý chemický filtr nebo každý krém s oxidem titaničitým je automaticky špatný. Ale proto, že u části chemických filtrů se stále řeší otázky kolem systémové absorpce, možného hormonálního působení, snášenlivosti nebo dopadu na životní prostředí.

U oxidu titaničitého zase vnímáme více formulačních otazníků: častěji se u něj řeší fotokatalytická aktivita, vhodná forma částic, povrchové úpravy i způsob použití. Povrchové úpravy mohou mít v kosmetické formulaci svůj smysl, protože pomáhají zlepšit stabilitu a snížit reaktivitu částic. Zároveň jsou ale další vrstvou složení, kterou je potřeba sledovat a posuzovat.

Kůže je náš největší orgán a důležitá ochranná bariéra. To, co na ni nanášíme pravidelně a ve větším množství, si podle nás zaslouží zvláštní pozornost. Nesnažíme se strašit. Jen nechceme čekat, až se u některých látek definitivně potvrdí nebo vyvrátí všechny otazníky, když máme možnost zvolit opatrnější cestu už dnes.

Proto preferujeme minerální SPF s oxidem zinečnatým: nabízí velmi dobré širokospektrální pokrytí, dobře zapadá do našeho důrazu na čitelné složení a dává větší smysl všude tam, kde chceme SPF používat pravidelně a s co největší důvěrou v celé složení produktu.

Moderní minerální SPF už dávno nemusí být hutná bílá pasta. Když je receptura dobře udělaná, může být příjemná, funkční a vhodná i pro každodenní používání.

A přesně takové produkty pro vás vybíráme.

Autorem článku je Mgr. Tereza Feglarová, Ph.D.

Tereza je vědkyně, kterou odjakživa fascinují chemické procesy v živých organismech i v přírodě samotné. Logickou volbou pro ni proto bylo studium biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během doktorátu a po jeho dokončení se věnovala výzkumu solidních nádorů a vývoji nových protinádorových léčiv. Později se zaměřila na výzkum metabolismu a stárnutí imunitních buněk. V současnosti se podílí na tvorbě koncepčních materiálů a strategií zaměřených na rozvoj kvalitní a dostupné péče o pacienty v závěru života. Čím více zkoumá vliv různých faktorů na lidské zdraví, tím více ji zajímá i složení kosmetiky, výživových doplňků a potravin.